V Turecku se nachází hrad, kde vznikla neblaze pověstná krutost valašského knížete Vlada III. Právě zde otevřeli archeologové jednu z tajných chodeb. Ty by měly vést do římských lázní. Archeologové zde pracují na projektu, jehož cílem je zcela obnovit a zpřístupnit tuto kdysi slavnou tureckou citadelu pro veřejnost.
Vězení mladého Drákuly
Nad tureckým městem Tokat, na velice strmém kopci, se nachází otomanská citadela Dazimon. Jejím ruinám se neoficiálně říká také Drákulův hrad. V této, dnes poměrně zchátralé citadele byl během svého dětství vězněn nechvalně proslulý valašský kníže Vlad III. Koncem dvanáctého století město Tokat dobyli Seldžučtí Turci a roku 1392 přiřadili město ke své Otomanské říši. Citadela nad městem sloužila tehdy Turkům nejenom k obraně a také jako vězení pro důležité nepřátele. V roce 1442 byl v jedné z kobek tohoto hradu vězněn také valašský princ Vlada III. společně se svým bratrem Radu. Tehdy byli oba ještě dětmi. Měli být pro Turky jako rukojmími, aby byla zajištěna loajalita jejich otce, knížete Vlada II. Po smrti jejich otce pak byli z vězení propuštěni.
Vladova nenávist
Dnes se odhaduje, že kníže Vlad III. byl i se svým bratrem vězněn v citadele přibližně dvanáct let. Toto Turecké vězení knížete Vlada poznamenalo na celý život. Zde se naučil tureckému jazyku a také tureckým zvykům. Zde však také vznikla prudká nenávist vůči Turkům. Tato obrovská nenávist v zajetí vypěstovaná se později zvrhla ve Vladovu brutalitu, s jakou později se svými nepřáteli zacházel. Často velice drastické a mučivé popravy tureckých zajatců měli pro Turky opravdu odstrašující efekt, kdy se raději stáhli a ustoupili.
Literární postava
Valašský kníže Vlad III. se pro svoji pověstnou krutost stal inspirací spisovateli Bramu Stokerovi. Ten roku 1897 napsal gotický román o knížecím upíru jménem Drákula. Začátky Vladovi krutosti, cynismu a touhy po pomstě se ukrývají nejspíše zde, v jedné ze dvou kobek pod citadelou Dazimon, které archeologové odkryli na podzim.