Dnes už si toho my lidé na sebe určitě nešijeme tolik, kolik si toho na sebe dokázali ušít naši předci a třeba i ještě naši rodiče. Když si vzpomenu na babičku, ta zvládala ještě všechno možné, od běžného oblečení až po kostým na maškarní, máma pak už ušila něco jenom zřídka a já… Já vlastně už nic. Tato situace i popsané změny mají pochopitelně své důvody. Za dob babičky se muselo šetřit a nabídka byla docela skoupá, za mámy se muselo někdy něco ušít proto, že konfekce byla jenom v notně omezeném socialistickém sortimentu, a ani tehdy vlastně neměli naši lidé peněz na rozhazování.
Zatímco dnes už se oblečení nabízí na každém kroku, sortiment dokáže uspokojit kohokoliv a najdeme i natolik cenově výhodné nabídky, že se nám vlastně nevyplatí vyrábět si něco sami. A to už ani nemluvím o tom, jak málo dnes máme často času. A tak podobnou činnost, jako je šití, obvykle docela ignorujeme.Ale přesto se najdou lidé, především ženy, které to baví. A takoví lidé si pak shánějí materiál, aby si mohli sami něco ušít. Třeba jenom kvůli dlouhé chvíli, třeba proto, že nikde nesehnali přesně to pravé, třeba ale i jenom pro ten pocit z dobře odvedené práce a hrdost na to, co všechno někdo z nás dokáže.
A tak se shání to, co by se právě mohlo hodit. Někdy třeba látka na šaty, někdy jehly a nitě, knoflíky a podobně. A někdy třeba i galonová pruženka, protože ani bez pruženky se třeba při šití oděvu někdy nelze obejít. A protože našince nebaví ztrácet příliš času a shánět po všech čertech ten nejvhodnější a nejvýhodnější materiál, dá se tento pořídit i na jediném webu, který byste měli znát, pokud si také někdy budete chtít něco ušít. Tady se totiž rychle a pohodlně sežene všechno, co člověka jenom v souvislosti se šitím napadne. A proč ztrácet někde jinde drahocenný čas a zbytečně mrhat svou energií, že?